Bradavickou školu čar a kouzel založili více než před tisíci lety čtyři největší kouzelníci a čarodějky tehdejší doby. Jejich jména nesou čtyři koleje školy: byli to Godric Nebelvír, Helga z Mrzimoru, Rowena z Havraspáru a Salazar Zmijozel. Společně zbudovali hrad, daleko od slídivých očí mudlů, poněvadž kouzelníci i čarodějky byli v té době vystaveni neustálému pronásledování.
Po několik let zakladatelé pracovali ve vzájemné shodě, vyhledávali mladé chlapce a dívky, u nichž se projevovaly čarodějné schopnosti, přiváděli je na hrad a vyučovali je. Potom však mezi nimi začaly neshody a rozepře mezi Zmijozelem a ostatními byla den ze dne větší. Zmijozel požadoval, aby studenty přijímané do Bradavic vybírali pečlivěji. zastával názor, že výuka kouzelných umění by měla zůstat jen v rodinách, kde všichni jsou kouzelníci, a bránil se přijímat studenty z mudlovských rodin, o kterých se domníval, že jim nelze důvěřovat. Po nějaké době v této otázce došlo k vážnému střetu mezi Zmijozelem a Nebelvírem, a Zmijozel ze školy odešel.
Tvrdí se, že Zmijozel zbudoval na hradě tajnou místnost, o které ostatní zakladatelé nevěděli. Podle té pověsti Zmijozel komnatu zavřel a zapečetil, aby ji nikdo nemohl otevřít až do chvíle, kdy do školy přijde jeho právoplatný dědic. Jedině Zmijozelův dědic dokáže Tajemnou komnatu otevřít, vypustit hrůzu, která se v ní skrývá, a s její pomocí očistit školu ode všech, kdo nejsou hodni studovat kouzelná umění.
Když se život ostatních zakladatelů chýlil ke konci, vyvstala otázka, kdo bude vybírat studenty, aby studovali magii. Problém vyřešil Nebelvír. Očaroval klobouk a dal mu možnost umět zařazovat přesně podle vlastností, které preferoval každý ze zakladatelů.
I po jejich smrti škola šla bez problémů dál, jejich nástupci vyučovali kouzelná umění a pro studenty se stala oporou v jejich životě a dodávkou vědomostí.